Po docela dlouhé době jsem se konečně rozhodla udělat trošíčku změnu a nechat si zesvětlit vlasy, moje hnědá se mi začala zdát už trošku fádní, takže to chtělo trochu obměnu. Jsem přírodní brunetka a konečky mám malinko zesvětlené od sluníčka, takže tak o odstín nebo dva světlejší než zbytek vlasů (možná tam doznívá ještě zbytek kdysi přebarveného ombré). Nerozhodla jsem se si ty vlasy nechat jen tak zesvětlit, nenapadlo mě jít z brunetky na blondýnku, to je podle mě moc a ani by mi to neslušelo. Rozhodla jsem se jít do něčeho zajímavějšího. Do techniky Balayage.


(fotka v salónu)

Balayage (jinak jako Mechas Californianas)  je melírovací technika, která je velice podobná ombré (ombré je přechod dvou i více barev, které se sebou ladí, ale zesvětlené jsou pouze konečky). Balayage je mnohem přirozenější a to z toho důvodu, že se zesvětlují jednotlivé pramínky už od kořínků a ty postupně houstnou do zesvětlených konečků. Vlasy působí tak, že jsou zesvětlené od sluníčka, působí nenásilně, přirozeně a krásně. Proto je tato technika tak oblíbená. Původně pochází z Francie již ze 70. let.

Já jsem si nechala vlasy udělat v salonu Hair4U u nás v Ústí nad Labem. O vlasy se mi staral Vojta Pechánek, který má zkušenosti z Anglie a Německa, můžu ho opravdu doporučit. Odvedl precizní práci se kterou jsem nadmíru spokojená. Na Vojtovi je přesně vidět že ho jeho práce baví a že ho naplňuje, podle toho i jeho dílo vypadalo. Jen samotné barvení trvalo necelé dvě hodiny a ještě po barvení mi vlasy musel zahřívat. Opravdu bral pramínek po pramínku, který opatrně natíral barvou až ke konečkům, bylo zajímavé tuto techniku pozorovat, protože to není nic jednoduchého a ne každý kadeřník to umí. S výsledkem jsem vážně spokojená a půjdu k němu určitě znovu. Ještě malé lákadlo - pro každou novou zákaznici mají malý šperk jako dárek!

Vojtův salón se nachází ve Vaníčkově 907/13, stříhají nejen dámy, ale i pány. S Vojtou tam stříhá neméně šikovná Nikola Hanauerová. Při barvení používají barvy Olaflex, které vlasy regenerují a neničí, je to nová technologie barvení, tak neváhejte vyzkoušet. 

Pokud hledáte opravdu kvalitního kadeřníka, tak dražte určitě do Hair4U!



(jak moje vlasy vypadají na denním světle)







Mějte se hezky, vaše M


Po nesčetném množství recenzí, chvály a různých ohlasů na tenhle makeup (vlastně báze, makeup, korektor a pudr v jednom), jsem se rozhodla si ho koupit a vyzkoušet. Spíš proto že jsem si něco chtěla koupit a tohle mě napadlo jako první, protože jsem to totiž nutně potřebovala, to je jasný. 

Jak už jsem psala, i vzadu na krabičce píší, že je to báze, která pleť vyhladí, sjednotí ji jako makeup, zdokonalí jako korektor a zmatní jako pudr. To je dobrý, všechno mít v jednom, ale je to vůbec pravda? Proto jsem to za vás vyzkoušela.




Tato věcička (totiž nevím jak to jinak nazvat) je zabalená v malé krabičce, která se vejde i do kabelky. Krabička obsahuje zrcátko a houbičku na roztírání, to se mi moc líbí, protože nemám ráda pudry, které jsou bez zrcátka. Houbička je tam pro mě k ničemu, protože já věřím tomu, že se makeup nejlépe roztírá prsty. Koupila jsem si odstín 5.N Sable Sand, protože nejsem úplná bledule. Když se na něj teď podívám, tak vypadá opravdu tmavě, ale jakmile se aplikuje na pleť, tak se ten odstín zjemní.



Makeup jsem aplikovala na pleť pomocí prstů, šlo to jednoduše, ale to roztírání bylo horší. Jakmile jsem si  ho na pleť nanesla, ihned jsem ho musela rozetřít, aby mi na místě nezaschnul, musíte s tím pracovat rychle. Kryje ale velmi dobře, sice musíte nanést větší vrstvu, ale funguje bezvadně, musím uznat. Opravdu se mi pleť krásně rozjasnila, zakryly se mi nedostatky a můžu jej jen doporučit. Po nanesení je pleť krásně hydratovaná a to se mi na tom líbí.




Takže za mě tři ze tří dortíčků.



Můj přítel měl narozeniny a miluje Schwarzwaldský dort. Rozhodla jsem se mu ho udělat jako překvapení, díky bohu se ničeho nedomákl a všechno mi vyšlo. 

Schwarzwaldský dort je dort pocházející z Německa, je plný čokolády, višní a šlehačky. Většinou bývá složený z korpusu, který je rozkrojený na tři kusy a mezi nimi je vrstva višní a šlehačky. Tento dort miluji od malička, má německá teta ho dělá hotová desetiletí a já jsem jí moc vděčná, že jsem se ho mohla od ní naučit (moje teta umí totiž ty nejlepší dorty, koláče, moučníky, dezerty a všechno možný ostatní, nejlíp na světě!) Vlastně teď když o těch jejích dortech přemýšlím, tak se mi sbíhají sliny neuvěřitelným způsobem. Teď už ale rovnou k pečení.




Co budeme potřebovat
Korpus
300 g polohrubé mouky
300g cukru moučky
15 lžic oleje
6 vajec (rozdělíme bílky a žloutky)
15 lžic vlažné vody
1 a půl prášku do pečiva
Kakao podle požadované barvy

Náplň
7 smetan ke šlehání (33 %)
7 ztužovačů šlehačky
moučkový cuk dle chuti
2 višňové kompoty (prodávají se po 680g i s tekutinou)
2-3 želatiny 

Ozdoba
Čokoládové hoblinky (můžete si udělat sami nebo koupit)
Kandované višně/třešně

Postup pečení korpusu:
Korpus bych doporučovala si upéct o den dříve, aby si stihl odpočinout a navíc, toto těsto je trochu vlhčí, tak aby proschl. Bílky musí být studené z lednice a žloutky musí mít pokojovou teplotu jako ostatní suroviny.

1. Forma - Připravíme si formu, ať těsto zbytečně nečeká. Na dno otevřené formy vložíme pečící papír a i s papírem dno uzavřeme kruhem tak, že papír bude z formy koukat ven. POmastíme máslem nebo olejem boky a vysypeme trochou mouky.
2. Trouba - Rošt v troubě si nastavíme doprostřed. Troubu zapneme na 180 °C na klasické pečení. Necháme předehřát.
3. Těsto - 

  • Do mísy oddělíme bílky a žloutky dáme bokem. Bílky musí být vychlazené, po tom co jsou vychlazené, přidáme do nich špetku soli (aby šly lépe vyšlehat) a šleháme na nejvyšší stupeň. 
  • Jakmile je sníh skoro hotový, přidáváme po částech cukr a stále šleháme. Musíme šlehat dost dlouho, po vytažení metel se musí ze sněhu tvořit špičky, které drží tvar.
  • Do hotového sněhu postupně zašleháváme žloutky, olej a vlažnou vodu po lžících. Šleháme na mírných otáčkách.
  • Do sněhu opatrně přidáme mouku a kakao a jemně překlápíme dokud se nespojí.
4. Pečení - Těsto přendáme do formy, urovnáme ho více do krajů. Formu dáme opatrně do formy, nesmíme s ní bouchat, aby sníh nespadl a pečeme 40 min (záleží ale na vaší troubě jak peče). Jestli je dopečený zjistíme špejlí, pokud se na ní těsto nelepí, je hotov. Po dopečení opatrně korpus vyndáme a necháme jej vychladnout. Jakmile je studený, vezmeme velký nůž a tím oddělíme korpus od formy a necháme ho odpočinout do druhého dne.
5. Krájení - Korpus si rozkrájíme velkým nožem na tři stejně velké části a ty poté plníme.

Postup při výrobě náplně:
Náplň je vlastně jen vyšlehaná šlehačka s moučkovým cukrem a ztužovačem. Šlehačku šleháme na nejvyšší stupeň, ale musíme dát pozor aby se nesrazila a neměli jsme z ní máslo. 

Postup při plnění:
Na hotový korpus vyskládáme dokola višničky, dáme pozor na kraje, aby se dort nepropadal a poté je zafixujeme želatinou, je lepší červená (želatinu uvaříme podle návodu, akorát místo vody použijeme šťávu z kompotu, pro lepší barvu i chuť). Na studenou želatinu dáme vrstvu šlehačky, ta by neměla být vyšší než je korpus, rozetřeme od prostředka a dáme pozor na želatinu. Šlehačku roztíráme pořádně do krajů jakmile jí tam máme, dáme na ni druhý korpus a práci opakujeme. 

Takhle poskládáme viššně, můžete i více do krajů.

Přilijeme na višně želatinu.


Natřeme šlehačkou a pokračujeme znovu. 
(Vidíte že to nemusí být úplně precizní práce? Stejně se doupraví na konci)

Konečné zdobení:
Horní korpus potřeme silnou vrstvou šlehačky, uhladíme a zkontrolujeme i boky dortu, jestli někde nechybí šlehačka, nebo neprosvítá moc korpus. Pokud budete chtít, ozdobíte boky dortu čokoládovými hoblinkami, tudíž nemusíte být takoví perfekcionalisti co se roztírání šlehačky týče, ale pokud čokoládu na bocích mít nechcete, tak si dejte záležet. Vršek dortu posypeme hoblinkami, zdobícím pytlíkem uděláme bobánky, na které dáme kandované višně. Bobků by mělo být 16 a při jejich tvoření je dělejte přímo naproti.




To je vše moji milí, není to žádná věda, ale čas to zabere. Za tu námahu to ale stojí. 

Mějte se krásně.



Vaše M




Nevím jestli to jsem jen já, ale já pokaždé, když čtu nějakou knihu, tak si od daného autora musím přečíst i ty další. V tomhle případě je to Gillian Flynn. Podívala jsem se na Zmizelou, na bezvadný filmový zpracování (opravdu to myslím vážně, za poslední dobu to je nejlepší film co jsem viděla!), musela si jí přečíst a zákonitě pokračovat další knížkou od téhle autorky. Možná jsem měla začít právě Temnými kouty a až potom si přečíst Zmizelou, protože podle mě Zmizelou nic nepřekoná, samozřejmě dám ale ještě šanci Ostrým předmětům, o těch ale až jindy.



Temné kouty jsem se rozhodla si přečíst ihned po tom, co jsem dočetla poslední věty právě výše zmiňované Zmizelé. Rozhodně toho nelituji, protože kniha to byla zajímavá, moc se mi líbil děj, ale podle mě byla moc předvídatelná. Po knize jsem se podívala na film, ten ale podle mě za moc nestál (o hereckým výkonu Charlize Theron se vůbec nebudeme bavit, protože to prostě nemá cenu). Všechny postavy v tomhle příběhu mi byly jakž takž příjemné, včetně Diondry.

Příběh ač byl předvídatelný, tak jsem ho zhltla a fakt se mi to líbilo. Já totiž poslední dobou ujíždím na detektivkách, zhýčkala jsem se Larsem Keplerem a netrpělivě čekám na další jejich knížky, ale o nich se budu zmiňovat také později, všechno popořadě. Teď když to mám všechno v živé paměti, tak sem píšu můj názor. Samozřejmě vím, že mnoho lidí se mnou souhlasit nebude, v tom jaký mam názor a také co se mého knižního vkusu týče.

Kniha je o ženě, která jako malá sedmiletá holčička přežila masakr své rodiny. Za vraždy byl odsouzen její starší bratr Ben a ona, po pětadvaceti letech se snaží přijít věcem na kloub. Trochu hloupé mi přišlo to, že jí v podstatě nezajímalo jak to bylo, že se začala zajímat jen tehdy, kdy potřebovala peníze na přežití. Možná byla přesvědčená že to ten její bratr udělal a nechtěla o tom slyšet, kdo ví, já osobně bych se zajímala, i kdyby to bylo bolestné, chtěla bych vědět pravdu. Každopádně se Libby kvůli nedostatku peněz spojí s mužem, který se o její příběh velice zajímá a kývne na jeho nabídku schůzky. Sejdou se a Libby zjistí že tento muž je z takzvaného Vražedného klubu, který se snaží přijít na kloub všem možným vraždám. Tam přijde na to, že její bratr Ben by nemusel být vinný a začne se zajímat o ostatní detaily.

Více říkat nebudu, protože bych prozradila jak to skončí. Rozhodně bych lidem jako jsem já sama, co mají rádi napětí, tuhle knihu doporučila, moc se mi líbila. Když si ji přečtete, budu moc ráda za jakékoliv vaše názory na ni.

S pozdravem




Vaše M

Chicken Tikka Masala je klasické indické jídlo, které se zakládá hlavně na koření, každopádně jako celá indická kuchyně. Je to směs sladké, kyselé a jemně pálivé chuti. Většinou se podává s indickou rýží nebo chlebem Naan. Záleží však vás, co si k tomu dáte radši. Já k tomu dělám pečenou rýži, která je prostě božská. Nejdůležitější složkou indických jídel, jak jsem už napsala, je koření. V tomto případě je to garam masala, koriandr, kari a trochu chilli.


Tikku masalu jsem poprvé ochutnala v mé oblíbené indické restauraci Taj Mahal. Dala jsem si k tomu pokaždé jejich chleba, ale jakmile jsem to ochutnala s rýží, byla jsem v sedmém nebi. Pokaždé, když tohle jídlo doma vařím, je hned pryč a mám ho vařit znovu. Indická kuchyně je prostě láska na první sousto, jak jinak to říct.

Nicméně, řečí bylo dost, teď se vrhneme na recept na tuhle božskou manu! Záleží jen na vás, kolik toho uvaříte, já vždycky dělám pro jistotu více, protože je to fakt hned pryč.

Co budeme potřebovat 
Kuřecí prsa
Česnek
Cibule
Zakysanou smetanu
Bílý jogurt
Plechovku krájených rajčat
Směs koření garam masala (já jsem tuto směs koupila v Albertu, mají tam všelijaké indické koření)
Kurkuma
Koriandr
Zázvor
Skořice
Chilli
Tandoori Masala (jen pokud chcete, přidávám malinko, protože pálí)

Postup:
1. Nejdříve si připravíme kuřecí maso. Maso omyjeme, nakrájíme na větší kostky a marinujeme se strouhaným zázvorem a drceným česnekem v oleji nejlépe přes noc, aby se chuti pořádně proležely. Záleží na vás, kolik tam dáte zázvoru a česneku, já dávám 2 - 3 větší stroužky česneku a méně zázvoru.
2. Nakrájíme si cibulku a na rozpáleném oleji ji necháme zesklovatět.
3. K cibulce přidáme maso a maso necháme zatáhnout. Před koncem smažení přidáme všechno koření a sůl.
4. Jakmile máme maso a koření smíchané, přidáme zakysanou smetanu, jogurt a krájená rajčata a přivedeme k varu.
5. V průběhu vaření ochutnáváme a dochucujeme. Pokud je omáčka moc kyselá, přidáme trochu cukru.
6. Nemusíte se bát, že omáčka bude moc řídká, nebude, postupně zhoustne.
7. Nejlepší jídlo na světě máte hotovo :)


Přeji dobrou chuť a dejte vědět jak chutnalo!



Vaše M



food. books. vinyl.. Používá technologii služby Blogger.

About

M. | 21 | ÚSTÍ NAD LABEM

Vítám vás na food. books. vinyl. Na mém blogu o pohledu na všechno nevšední či všední, očima holky trpící nezdolnou vášní k jídlu, knihám, hudbě a životu celkově. Jsem moc ráda že jste na můj blog narazili a moc si vaší návštěvy vážím. Vaše M

Kde mě najdete