food. books. vinyl.

Nevím jak dalece znáte autora (nebo autory, nikdy totiž nevím jak správně to napsat) Larse Keplera. Já Keplerovo knížky miluju, všechny jsem četla a detektiva Joonu Linnu mám moc ráda. Nedávno vyšlo dlouho očekávaný dílo s názvem Playground. Sice to nebylo pokračování série o již zmíněném detektivovi, ale i tak jsem si to chtěla moc přečíst. Zde je moje recenze.

Playground je Keplerovo prvotina, která není vyloženě kriminálka. Ostatní jeho knihy vždy byly řazeny do žánru skandinoir, o kterém jsem již psala a popisovala ho. Nicméně i tohohle úkolu se zhostil se značným zapálením a kniha dopadla velmi dobře. I když to není krimi, které jim jde velmi dobře, nebylo to špatné, bylo to čtivé a zajímavé.

Ústředním tématem knihy je klinická smrt a příběh nám přináší odpovědi na otázky, které jsme si asi všichni někdy položili. Co je po smrti, jak to vypadá, bolí to? Samozřejmě že je to fikce, která asi není vědecky podložená, ale i přesto je to dobře vysvětlené a zároveň trochu znepokojující.

Hlavní postavou je bývala členka švédské armády Jasmin, která je při misi v Kosovu zraněná a na pár minut ztratí vědomí. Ocitne se v čínském přístavním městečku, kde se zastavil čas. Ve městě panuje strach, nebezpečí a v neposlední řadě skrytá hierarchie. Po probuzení o přístavu vypráví a protože vše co vypráví, se zdá neuvěřitelné, lékaři ji prohlásí za blázna a pošlou na léčení. Na psychiatrii ji přesvědčí o tom, že se nic takového nestalo a vše byl jen výplod její fantazie. Po nějaké době jede se svou rodinou autem a mají autonehodu. Jasmin se znovu vrací do přístavu a potkává Tchinga, muže který jí pomáhá se dostat zpět do života, protože toto místo je přechod mezi životem a smrtí. A ví, že to nebyla jen její bujná fantazie, ale posmrtný život opravdu existuje.

Tohle je tak zhruba základní zápletka, zbytek vám říkat nebudu, protože bych vám vyzradila veškerý děj, který v knize je, a že tohle rozhodně není všechno. Příběh je to nicméně zajímavý, čtivý a napínavý, ale musím uznat, že detektivky jdou dvojici daleko lépe. Sice mě téma klinické smrti vždy zajímalo, ale tohle mi místy přišlo přitažené za vlasy a dokonce i nedotažené a nedomyšlené. Možná je to jen můj subjektivní pocit, ale asi bych po knize už znovu nesáhla, i když celkově knihu hodnotím kladně. 

Tento příběh doporučuji každému, kdo má rád napětí, drama a v neposlední řadě pěknou akci. Ať si každý udělá názor sám, příběh je to přeci jen dobrý.