food. books. vinyl.

Každý kdo ochutná tuto skvělou pomazánku, tak zjistí, že takzvaný hummus rozhodně není humus. Tato pomazánka pochází z arabského poloostrova a je vytvářena převážně z rozmixované cizrny s tahini (pasta ze sezamových semínek). Toto je nejjednodušší recept, samozřejmě jsou na hummus různé variace, jako s červenou řepou, sušenými rajčaty, koriandrem nebo pečenými paprikami. Můžete k němu přikusovat nakrájenou zeleninu, arabský chleba, nebo si jí jednoduše namazat na náš chleba. Jsou různé možnosti jak s hummusem naložit. Já ho mám nejraději s nakrájenou okurkou a mrkví.

První kniha ze série Milénium od švédského spisovatele, dnes již bohužel zemřelého, Stiega Larssona nám představuje úkol novináře Mikaela Blomkvista, vyřešit starou záhadu zmizení mladičké Harriet Vangerové. Všechny knihy ze série Milénium byly vydány až po Larssonově smrti. 

Blomkvist po fiasku s odhalením nekalých praktik velmi bohatého a vlivného Hanse-Erika Wennerströma hledá práci, když se mu ozve stařičký Henrik Vanger, majitel obrovského koncernu Vanger, který si přeje objasnit čtyřicet let staré zmizení své vnučky Harriet. Tehdy šestnáctiletá Harriet zmizela absolutně bez povšimnutí z ostrova, kde se právě nacházela celá velmi početná rodina Vangerů. Je pouze na Mikaelovi Blomkvistovi, zda tento případ objasní. K vyšetřování případu se připlete i mladičká hackerka Lisbeth Salanderová, která s Blomkvistem nakonec vytvoří skvělý vyšetřovací tým. 

V pozadí příběhu sledujeme vývoj Milénia, Mikaelova časopisu, který odhaluje veškeré praktiky vlivných a bohatých lidí. Život asociální a nesvéprávné Lisbeth Salanderové a tajemství, které skrývá Vagerova rodina. 

Ponurá atmosféra detektivního příběhu, který se rozkládá na pětistech stránkách, a dlouhá souvětí dodávaji, jak již je pro skandinávské autory známo, autentičnosti. Rozběhlé dějové linie, které nám přibližují život Blomkvista, Lisbeth Salanderové i jejího opatrovníka Nilse Bjurmana, nám opět dokazuje, že dějová linka nemusí být nudně jednotvárná. I v množství postav se čtenář velmi dobře orientuje, děj se vyvíjí, nestagnuje, pouze každou kapitolou více a více graduje. Děj je vyprávěný z pohledu vypravěče, nikoli z pohledu hlavní postavy. 

Hlavním tématem příběhu, jak nám již nadpis napovídá, je nenávist mužů k ženám, postupně se v každé části knihy dozvídáme určitá fakta, například že každá čtvrtá žena ve Švédsku přišla s násilím prováděném na ženách do styku, ať byla jeho svědkem, nebo si jej zažila sama, bohužel právě velmi málo žen se odhodlá k tomu, aby něco takového ohlásily, buď z důvodu studu, nebo strachu. Motivy příběhu jsou například silně zakořeněná nenávist, násilí, agrese a sadismus. 

Hlavními postavami jsou Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová, obě postavy nejsou ploché, vyvíjí se a rozhodně nejsou záporné. V knize je velké množství dalších postav, které se v příběhu objeví buď epizodně nebo hrají roli delší dobu. 

Celý příběh bych charakterizovala jako psychologický detektivní román - autor nás udržuje neustále v napětí co přijde a zároveň získáváme pohled do mysli psychopatů, kteří nenávidí ženy. Autor dle mého názoru velmi věcně a přímo charakterizuje nenávistné myšlenkové pochody těchto lidí. 

Pokud chcete mít výborný čtenářský zážitek, kdy do poslední chvíle nevíte co se děje, rozhodně sáhněte po prvním díle trilogie Milénium. Mně se kniha četla velmi dobře, neztrácela jsem se v postavách a i ostatní dějové linie byly věcné a nijak se nekryly či nerušily hlavní linii celého příběhu. Za mě rozhodně 10 hvězdiček z 10! :)

S  P  O  I  L  E  R     A  L  E  R  T

Teď jen krátce taková úvaha k tomu, proč Martin Vanger vůbec byl takový jaký byl a proč někteří lidé se dopouštějí takového násilí. Podle mého názoru tato nenávist musí být zakořeněna v člověku už v útlém věku, přesně jako u Martina Vangera - jeho otec byl sadistický násilník, který se snažil své obě děti vychovat stejným způsobem. Proč? Proč je člověk vůbec takhle nenávistný, ještě ke všemu k lidem, kteří se nemohou bránit? Proto si takovýto člověk vybere ženu, která neumí jazyk, nemůže se bránit a nikdo ji nebude hledat? Nevypovídá to o slabosti jedince, který se těchto zločinů dopouští? Ano.  Tohle je podle mě nejhorší forma lidské existence. Tito lidé jsou nebezpeční nejen jiným lidem, ale i sobě, a to především.  Nejhorší zločin na lidskosti je podpora v tomto hrůzném chování ze strany rodiny či přátel, nebo dalších stejně smýšlejících jedinců. A znovu se potvrzuje pravidlo, že s penězi přichází vyfantazírovaná moc. Moc nad lidmi, nad jejich životem a jejich utrpením. Absolutní absence špatného svědomí vypovídá o psychopatické povaze tohoto člověka. Dá se člověk ještě nazývat člověkem, když páchá takovéto zlo? 

Ústí nad Labem, město známé  především Činoherním studiem, Chemičkou a Větruší. Kam ale v tomhle stotisícovým městě zajít, když máte čas, chcete si odpočinout, nebo posedět s kamarády? Můžete vyrazit na výše uvedenou Větruši, anebo do kavárny Nádražka na Hlavním nádraží.

Tato malá kavárna, nacházející se v centru města, je výbornou možností, když si chcete zpestřit den, relaxovat a dát si něco dobrého. Nádražka je totiž nově otevřená kavárna, která se pyšní minimalistickým designem, skvělým výběrem kávy, čajů, dezertů a dokonce i zmrzliny. 

V Nádražce si na chuť přijde opravdu každý, protože nabídka je velmi rozmanitá, od obrovského spektra různých čajů a kávy, si také vyberete z nepřeberného množství výborných a na oko překrásných dezertů. Co se interiéru týče, vybavení je moc hezké, nejvíce se mi líbila asi plná knihovna, ten Lars Kepler tam byl opravdu nečekaný, je vidět, že majitel má dobrý vkus. Obsluha byla velmi příjemná, nápomocná při výběru. Opravdu se sem budu často vracet. Já jsem si vybrala ovocný sypaný čaj a byl to jeden z nejlepších čajů, který jsem kdy měla.

Když budete mít chvíli, tak si tam určitě zajděte.

Román s názvem Lovec králíků je již páté pokračování série o detektivu jménem Joona Linna. V tomto díle Joona znovu řeší propracované a promyšlené řádění psychopatického vraha. Já osobně jsem se nemohla dočkat dne vydání a čtení knihy jsem si opravdu vychutnávala, četla jsem po malých dávkách, i když bych nejraději knihu přečetla na jeden zápřah.

Tak se po straaašně dlouhé době hlásím s novým článkem na téma knihy a čtení. Tentokrát jsem si vzala na mušku titul Marie Doležalové jménem Kafe a cigárko. Kniha nese podnázev historky z hereckého podsvětí, takže je asi trochu jasné o čem toto dílo je. Pojďme si jej trochu přiblížit.

Marie Doležalová je mladá herečka, můžete ji znát především z divadla a seriálu Comeback, kde hrála jednu z hlavních postav. Celé Kafe a cigárko vzniklo původně, a pořád funguje, jako blog, který je mimochodem oceněný významnou cenou Magnesia Litera! Celá kniha je soubor článků na jejím blogu vydaných knižně v roce 2015. 

Marie v Kafi a cigárku popisuje život herců v divadle, ve filmech a v seriálech. Dozvíte se jejich pocity před premiérou, při ní, po ní, jaké jsou pocity když jde herečka do vědomostní soutěže nebo do talkshow. Detailně přibližuje veškeré práce na place, konkurzy, trapasy při nich a trapasy celkově v životě. Všechno je to psané čtivě a hlavně humornou formou, takže se nejen dozvíte mnoho informací, ale také se pobavíte. Je to inteligentní a nepovrchní humor, díky kterému nahlédnete pod kůži herecké profesi. 

Knížka je krásně ilustrovaná talentovaným Janem Hofmanem, kterého můžete znát ze seriálu Semestr, který běžel na internetové televizi stream. Kniha je k sehnání i v audioformě, kdy ji namluvila sama autorka.

Rozhodně, pokud se chcete zasmát, Kafe a cigárko je dobrým zdrojem výborného situačního humoru, který je podáván po větších dávkách, avšak nenásilnou formou. Pokud nemáte, nebo i máte, co číst,  nebo si chcete zlepšit náladu, sáhněte po této knížečce, určitě neprohloupíte. 

PS: Přikládám mou nejoblíbenější ilustraci (jen pro přiblížení děje, Marie a Hana Vágneová byly pozvány do vědomostní soutěže a až po tom, co s nadšením pozvání přijaly, zjistily, o jakou soutěž jde).

Už dlouho na blogu nebyl recept na něco dobrého. Když mátě chuť na něco zdravějšího, nebo exotičtějšího, můžete zkusit tuhle dobrotu. Je výborné i jako občerstvení na party nebo oslavy. Tak nějak mě prostě napadlo si udělat guacamole (na to jsem se chystala už straaaaaašně dlouho, mezitím mi stihly uhnít 3 avokáda...), no a s čím jiným si ho dát, než s tortilovými chipsy.

Dnes jsem si pro vás připravila článek na téma knihy, které by si člověk měl za život přečíst. Vybírala jsem spíše z kánonických děl, a to tři antiutopická díla, která by neměla chybět v povinné četbě každého maturanta a rozhodně v knihovně každého zarytého čtenář. Já osobně tyhle tři knihy miluji a budu se k nim určitě vracet, protože tam pokaždé najdu něco, co jsem přehlédla, nebo najdu nové souvislosti.

Všechny tři díla jsou z 20. století a nejsou od českých autorů (to si necháme zase na jindy). Jak už jsem výše psala, jsou antiutopická, to znamená že v dílech je hlavní myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, její kritika a nedostatky ideologických principů.

1. George Orwell - 1984 (Nineteen eightyfour)

Kniha George Orwella byla vydána v roce 1947 (!) a popisuje svět, ve kterém vládne absolutní totalitní systém. Příběh se odehrává v Londýně ve smyšlené zemi Oceánii a hlavním hrdinou je Winston Smith. V tomto světě vládne tvrdá diktatura v čele s Velkým bratrem, ideologie se nazývá Angsoc (v originále Ingsoc). Winston je obyčejný člověk, který ničím nevyniká, jediné co chce, je poznat svět takový jaký je, bez cenzury a manipulace. V tomto světě člověk nesmí mít svůj názor a musí věřit, že jedna a jedna jsou tři, ve vzduchu visí neustálá kontrola Velkého bratra, který všechno vidí. Jakákoli svobodná myšlenka je odsouzena k záhubě. Hlavní heslo celé Oceánie zní: Válka je mír - svoboda je otroctví - nevědomost je síla.

Tato kniha je pro mě nejoblíbenější ze všech. Ta nadčasovost a realističnost mě nenechala chladnou a o všem co jsem četla doteď přemýšlím. Je až neuvěřitelné jak je všechno pravdivé a jak to v roce 1947 Orwell předpověděl. Kniha slouží jako varování, nebo jako návod? 

2. Ray Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita (Fahrenheit 451)

Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita je dost podobné dílu 1984 a bylo celosvětově vydáno v roce 1953. Hlavní postavou je hasič Guy Montag žijící ve světě kde bydlí v ohnivzdorné vile, obklopené tryskovými auty, raketovými letadly, policejními helikoptérami a mechanickými ohaři, kteří loví zločince. Hasiči nejsou hasiči, protože ohně místo hašení rozdělávají a pálí knihy. Zločinci jsou v tomto světě lidi nedodržující zákony o zákazu vlastnění a čtení knih - každý kdo čte, nepřemýšlí tak jak je předepsáno. Tohoto zločinu se dopustí právě Montag. Dílo je o hrozné policejní štvanici uspořádané na Montaga za pomocí helikoptér, televizí a mechanickým ohařem s prokainovou jehlou sloužící k usmrcení zločniců jako je on. Bradbury v tomto díle nastavil zrcadlo civilizaci moderního světa, který člověku nepřináší ani špetku štěstí.

A proč se vlastně kniha jmenuje 451 stupňů Fahrenheita? Knihy, oheň.. Už víte? Knihy prý při 451 stupních Fahrenheita žačínají hořet.

3. William Golding - Pán much (Lord of the Flies)

Kniha pojednává o skupině chlapců z britské internátní školy, kteří skončí nešťastnou náhodou na pustém ostrově, klasický robinsonovský příběh. V prvních týdnech idylka, úžasné prázdniny postupně se měnící v  mocenské boje, které přechází ve zrůdonost, prosazování vlastní vůle a manipulaci. Je příšerné co dokáže jedinec pokud skončí na pustém ostrově, o to hůře pokud se jedná o skupinu mladších chlapců kolem jejich dvanáctého roku života. Ze společenství chlapců se po nějaké době stává barbarská smečka ve které rozhodují jen ti nejsilnější. Kdo se nechce stát lovnou zvěří, nechť se podřídí.

William Golding by učitelem, věděl jaké zlo se ve stádu lidí skrývá, vůdci a ovce se najdou v každém věku. Krutost a brutalita je hluboko zakořeněná v každém z nás, stačí jen malý podnět aby podnítil takovouto hrůzu. Jen pro zajímavost, dílo vydané v roce 1954 se stalo dokonce předlohou pro celosvětově populární realityshow Surviver.